Zhořelec

též Görlitz, Zgorzelec

Polsko. Zhořelec leží na pravém břehu Lužické Nisy.

Poprvé se Zhořelec objevuje roku 1071 jako slovanská vesnice. Její původní název byl prý Drevnov, po požáru změněn na Zhorjelice. Český kníže Soběslav I. (1125 – 1140) zde založil pevný hrad a dal místo obehnat hradbami a příkopy. Po nabytí městských práv vzkvétal Zhořelec tak, že byl ve 13. a 14. století jedním z předních měst Lužice. Roku 1377 se stal spolu s východní částí Dolní Lužice, jako vévodství Zhořelecké, údělem Jana, syna Karla IV. Roku 1635 jej s celou Lužicí Česká koruna odstoupila Sasku. V roce 1815 odstoupilo Sasko Zhořelec s částí Horní Lužice Prusku.

Roku 1625 se J. A. Komenský vydal spolu s Janem Chrysostomem na první zahraniční misi ve službách Jednoty bratrské. Odebral se do Polska, kde měl připravit usazení budoucích exulantů a získat politickou a materiální pomoc. Po cestě do Lešna se zastavili ve Zhořelci v Lužici, kde měli odevzdat list Bartoloměji ze Žerotína, synu Ladislava Velena z Žerotína, který zde studoval. Ve Zhořelci se Komenský dověděl o proroctvích Kryštofa Kottera a vydal se za ním do Šprotavy.