Usiloval o praktickou reformu vyučování, za základ považoval výuku mateřského jazyka (žáci se seznamují s významem slov na základě výuky, zavádí četbu autora). Se svými návrhy se obrátil nejdříve k princi Oranžskému a roku 1612 na sněm německých knížat ve Frankfurtu. Praktické pokusy nesplnily ovšem Ratkeho očekávání.
Komenský komentuje Ratkeho metodu ve své Methodus linguarum novissima. Říká sice, že teprve Ratke se pokusil o nový přístup ke studiu autorů, ale neztotožnil se zcela s jeho názory, nicméně se sám začal záhy zabývat otázkami vyučování jazykům.
Literatura:
Die neue Lehrart. Pädagogische Schriften Wolfgang Ratkes. Eingeleitet von Gerd Hohendorf, Berlin 1957
Rachowanská, Ida: Wolfgang Ratke a Jan Ámos Komenský, jejich metody vyučování jazykům. In: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci. Jazyk a literatura VI,1959, s. 189-204 .