Drabicianarum visionum continuatio anno 1664, 1665, 1666
Pokračování Drabíkových vidění roku 1664, 1665 a 1666
Vznik díla:
1667 Amsterdam
Vydání:
1667? Leiden
1972 Praha, Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VI, výbor, čes. překlad J. Červenka
Obsah:
Pokračování Drabíkových proroctví navazující na proroctví vydaná v Lux e tenebris. Ve shora uvedených zjeveních Drabík (Mikuláš Drabík) mluví o sobě jako o Bohem určeném prostředníkovi a hlasateli boží vůle a o svém „pomocníkovi“ Komenském, jehož úkolem je sepisovat a šířit knihami jeho proroctví. Drabík předpovídá rozdělení českých zemí. Čechám z božího určení bude vládnout saský kurfiřt (Jan Jiří II.), Moravě a Slezsku kurfiřt braniborský (Bedřich Vilém), Rakousku kurfiřt falcký (Karel Ludvík) a Uhrám nový kníže Michal Apaffi. Ti mají spolupůsobit na zničení „šelmy“ (tj. habsburského domu) a „nevěstky“ (tj. katolické církve). Spojenecká vojska s pomocí Turků potáhnou na Vídeň, jiná na Moravu. Připojí se i sever. Českým exulantům Drabík slibuje návrat do vlasti, v níž bude obnovena čistá víra. Francouzský král (Ludvík XIV.) se stane císařem, splní-li boží vůli. Dojde k obrácení Turků na křesťanství a Drabík sám pokřtí tureckého sultána. Také ostaní národy, neznající evangelium, budou pokřesťaněny, kteréhožto úkolu se ujmou křesťané. Neučiní-li to oni, provedou to Turci a Tataři.
Ačkoli se většina těchto i předešlých Drabíkových proroctví neuskutečňovala, Komenský v ně věřil a úlohu Drabíkova „pomocníka“ a šiřitele jeho zjevení přijal a plnil. To vyvolalo nevoli a spory v Jednotě bratrské a nemálo tím utrpěla i jeho prestiž ve světové veřejnosti. Viz hesla revelace, Lux in tenebris a Revelationum epitome.
Poučení o díle:
Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VI. Praha 1972, s.403-430
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 234