Januae lingvarum reseratae Vestibulum, quo primus ad Latinam lingvam aditus tirunculis paratur
Předsíň Dvéří jazyků otevřených, v níž je žáčkům uchystán první přístup k latinskému jazyku
Vznik díla:
1632 Lešno
Vydání:
1632 pravděpodobně v Lešně, nedochovalo se
1636 Lipsko
1657 Amsterdam, Opera didactica omnia I
1957 Praha, Opera didactica omnia I, (fototyp.)
1986 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 15/I
Obsah:
Učebnice latinského jazyka pro začátečníky, připravující jednoduchým způsobem ke studiu latiny. Roku 1632 byla Janua lingvarum reserata (Dvéře jazyků otevřené) již rok v rukou žáků (Janua lingvarum). Slavila sice úspěchy, ale učitelé i sám autor dospěli k názoru, že pro začátečníky, kteří nemají žádného mluvního základu, je její látka příliš obtížná. Proto Komenský přistoupil r. 1632 k sestavení učebničky pro nejnižší školní stupeň na základech věcných se zřetelem k mluvnici. Tak vznikla shora jmenovaná knížka.
Komenský vykládá v úvodě o rozvržení učiva v knize a o způsobu, jak ji užívat. Říká, že sebral přes tisíc nejužívanějších slov a uspořádal je do kratičkých vět v sedmi kapitolách. V první kapitole jsou prostá spojení podstatných jmen s přídavnými, v druhé podstatná jména se slovesy, ve třetí příslovce, předložky a číslovky, zatím co nejužívanější spojky a citoslovce jsou rozsety na různých místech. Kapitoly čtvrtá až šestá v jednoduchých větičkách seznamují žáka s věcmi doma, s městem a jeho okolím, poslední sedmá podává pravidla o ctnostech. Co se týče užívání knihy, žáčci se mají naučit dobře číst a správně vyslovovat. Pro pochopení významu latinského textu si napřed předříkávají text v mateřském jazyce.
Po dvojím probrání knihy se přistoupí k paměťovým cvičením tak, že v jednotlivých hodinách se naučí dvě až tři větičky, které ke konci hodiny zpaměti opakují. K tomu přistoupí deklinační cvičení nejdříve samotného podstatného jména, potom podstatného jména ve spojení s přídavným, a to s pomocí připojené deklinační tabulky. Když se jim uloží v první hodině několik větiček, v následující si zapíší svoje cvičení do zvláštních sešitů, což bude průprava k písemným cvičením. Tímtéž způsobem budou cvičeny i slovesné konjugace. Žáci ať si zaznamenají různosti a hlavní rozdíly v ohýbání podstatných a přídavných jmen, sloves, příslovcí, předložek a spojek. Po skončení Vestibula ho probrat znovu pro řádné zapamatování. Teprve potom přejít k další učebnici Janua lingvarum.
Ale i tato knížka způsobovala žáčkům těžkosti, protože látka byla v poměru k jejich věku poměrně rozsáhlá a text pouze latinský bez souběžného znění v jazyce národním (mateřském). Proto Komenský později učebnici přepracovával a zjednodušoval podle toho, jak se vyvíjela jeho jazyková filozofie a systematika.
Poučení o díle:
J. A. Comenii Opera omnia, sv. 15/I. Praha 1986, s. 509-513
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 216-217, 252
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 309