Synopsis historica persecutionum ecclesiae Bohemicae jam inde a primordiis conversionis suae ad Christianismum, hoc est anno 894, ad annum usque 1632, Ferdinando Secundo Austriaco regnante, in qua inaudita hactenus arcana politica, consilia, artes, praesentium bellorum verae cuasae et judicia horrenda exhibentur
Historický přehled o těžkých protivenstvích církve české hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení v létu Páně 894 až do léta 1632, za panování Ferdinanda Druhého Rakouského, v níž se ukazují dosud neslyšená politická tajemství, záměry, úklady, pravé příčiny současných válek a hrůzné soudy
Vznik díla:
1632 Lešno
Vydání:
1647 Leiden
1989 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 9/I, Historia o těžkých
protivenstvích církve české
Obsah:
Je to významné dílo českého pobělohorského dějepisectví.
Česká emigrace v holandském exilu byla vyzvána, aby přispěla do knihy Johna Foxe The Acts and Monuments of the Church (Církevní umění a památky), v níž se jednalo o pronásledování a mučednictví evangelíků v Anglii. Bratří měli sestavit jeden z dílů této knihy pod názvem Martyrum historia (Dějiny mučedníků), který měl být pokračováním Foxovy knihy.
Spis však nedodali v požadované lhůtě a tak byl nakonec vydán samostatně roku 1647 pod shora uvedeným titulem. Ještě před vydáním Bratří z Holandska, Německa a Polska snášeli látku k tomuto velikému dílu, ve kterém by informovali cizinu o utrpení a příkořích páchaných na české církvi. Tak byl nashromážděn bohatý a různorodý materiál, který bylo třeba roztřídit a uspořádat. Na tom, jakož i na konečné podobě spisu a jeho přípravě pro tisk se největší měrou podílel Komenský. Připravil také druhé vydání tohoto díla, tentokrát pod názvem Historia persecutionum ecclesiae Bohemicae (Historie pronásledování české církve), které vyšlo o rok později (1648). Roku 1655 byl vydán jeho český překlad pod názvem Historia o těžkých protivenstvích církve české (Historia o protivenstvích).
Kniha má 107 kapitol, z nichž první čtyři vyprávějí o přijetí křesťanství v Čechách a na Moravě a o pronásledování křesťanů pohanskou kněžnou Drahomírou. Další kapitoly, pátá až třicátá, mluví o vyhlazení slovanské liturgie na české půdě za papeže Řehoře VII., o předchůdcích Husových, o Husovi a Jeronýmovi, o táborských mučednících, o vzniku Jednoty bratrské a šikanování jejích příslušníků. Potom se popisují vážné problémy za Ferdinanda I., po nichž následovaly poměrně klidné doby za císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Nová protivenství se ukazovala už za Matyáše a vyvrcholila za Ferdinanda II. Zvláštní a obsažnou část zaujímá líčení smrti a utrpení mučedníků pobělohorských. Poslední kapitoly kreslí osudy reformace v českých městech a nakonec se líčí mučednictví poddaného selského lidu.
Poučení o díle:
J. A. Comenii Opera omnia, sv.9/I. Praha 1989, s. 387-390
D. Čapková, Pojetí dějin v díle J. A. Komenského. In: J. A. Comenii Opera omnia, sv.9/I. Praha 1989, s. 7-20
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 206-209
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 243-244