Svědectví podlé povědomosti a pravdy dané urozené paní, paní Esteře Sádovské, rozené ze Vchynic a z Tetova, kterážto život svůj v Pánu dokonala v exilium v městě Lešně léta 1630, 23. dne měsíce máje, právě v hodinu čtvrtou z poledne
Vznik díla:
1630 Lešno
Vydání:
1891 Praha, in: Časopis Českého musea 65, s. 434-439
(spolu se závětí E. Sádovské)
Obsah:
Řeč Komenského při pohřbu paní Estery Sádovské a poslední pořízení této šlechtičny. Byla druhou manželkou pana Jiřího Sádovského ze Sloupna, jenž Komenskému před odchodem z vlasti poskytl dočasné útočiště na svém sídle v Bílé Třemešné.
V řeči Jan Amos mluví krátce o životě zesnulé, dcery Jana st. ze Vchynic a Tetova, rady, komorníka a soudce zemského, purkrabí karlštejnského, a Anny Pazourky z Michnic. Chválí její dobré vlastnosti a ctnosti. Ale za její prohřešky na ni Bůh sesílal i tresty, z nichž poslední byla její nemoc, dopřál jí však lehkou smrt.
Paní Sádovská odkázala Jednotě bratrské 600 florénů (zlatých).
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 193
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 301