Prima philosophia

První filozofie

Vznik díla:
1630 Lešno

Vydání:
1942 Praha, J. Hendrich, První metafysika J. A. Komenského?

In: Česká mysl 36, s. 49-57 (výbor)

1965 Praha, Archiv pro bádání o životě a díle J. A. Komenského (Acta Comeniana) 23

1974 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 18

1968 Praha, Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. V, výbor, čes. překlad J. Červenka

Obsah:

Školská učebnice metafyziky, kterou Komenský vytvořil jako učitel lešenského gymnázia. Její rukopis se nachází v tzv. Leningradském sborníku spisů J. A. Komenského ve Veřejné knihovně Saltykova-Ščedrina v Petrohradě vedle ostatních pěti manuskriptů Geometria, O vycházení a zapadání předních hvězd..., O poezi české, Cosmographiae compendium a Historia profana sive politica.

Název první filozofie, který Komenský použil v nadpise svého díla, pochází od Aristotela. Místo něj se později ujal termín metafyzika. Je to věda o jsoucnu, tj. o jeho původu, podstatě, příčinách a účelu. Spis Komenského má čtyři části. V úvodním výkladu podává definici jsoucna a dělí je na jsoucno prvotní (Boha) a jsoucno stvořené vzniklé z prvotního jsoucna (vše co je mimo Boha, tj. svět se všemi tvory).

V první části se zabývá tím, co je společné Stvořiteli a stvořenému, tj. o bytnosti (essentia) a bytnostných přívlastcích jsoucna (attributa essentialia), mezi něž řadí jednotu, pravdu a dobro, a dále o tom, co mají stvořená jsoucna navzájem společné, tj. o prvotních přídatcích (accidentia primaria). Přitom odvozuje z jednoty místo, čas a množství, z pravdy jakost, činnost a trpnost, z dobra řád, užití a lásku.

V druhé části probírá odlišnost jsoucen, a to jednak odlišnost jsoucen stvořených od Stvořitele z hlediska bytnosti, jednoty, pravdy a dobra, jednak odlišnost stvořených jsoucen mezi sebou navzájem rovněž z týchž hledisek.

Třetí část vykládá o druzích (species) jsoucna (tj. o jsoucnu prvotním a jsoucnu vzniklém z prvotního, z nichž druhé je buď podstata (substantia) nebo přídatek (accidens), potom o principech a druzích podstaty a druzích přídatků.

V části čtvrté se předkládají pravidla všech věcí (principy poznání), a to o bytnosti věcí a o závislosti věcí (příčinnosti). Dílo končí dodatkem k druhé části o rozdílu mezi Stvořitelem a stvořeným.

Dílko je psáno přehledně, stručně a jasně. Podle znalce metafyziky 17. století Maxe Wundta je pojetí Komenského v několikerém ohledu zcela originální.

Poučení o díle:

J. A. Comenii Opera omnia, sv.18. Praha 1974, s. 29-31

J. Červenka, Poznámky ke spisu Prima philosophia, in: Archiv pro bádání o životě a díle J. A. Komenského (Acta Comenina) 24, 1970, s. 168-180

Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. V. Praha 1968, s. 225-228

Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 289