Písnička ku pohřbu

Písnička na pospěch složená ku pohřbu dvojí ctihodného, v cirkvi Boží zasloužilého i vzácného muže a služebníka Božího, kněze Pavla Fabricia, Jednoty bratrské seniora a po mnohá léta v Lešně církve české správce věrného: kterýž dne 3. Januarii léta Páně 1649 život svůj štastně a blahoslaveně v Pánu dokonal

Vznik díla:
1649 Lešno

Vydání:
1649 Lešno

1938 Praha, in: Věstník Královské české společnosti nauk, č. 4, s. 68-70

1952 Praha, in: J. A. Komenský, Duchovní písně. K vydání připravil A. Škarka

1983 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 4

Obsah:

Je to píseň složená k uctění zemřelého Pavla Fabricia. Je koncipována do akrostichu, tj. tak, že počáteční písmena slok tvoří Fabriciovo osobní jméno a příjmení.

Pavel Fabricius byl správce české církve v Lešně a seniorem Jednoty bratrské. Zemřel 3. ledna 1649. Jedním z řečníků na jeho pohřbu (6. ledna 1649) byl také jeho přítel a spolusenior Komenský, který kromě Kázání pohřebního nad ctihodným mužem, knězem Pavlem Fabriciem (viz heslo Kázání pohřební) zanechal po sobě tuto rýmovanou Písničku. Je to barokní skladba se silným citovým nábojem. Duše zesnulého jásá opouštějíc tento svět a vítá se v nebi jako nevěsta se svým chotěm Kristem. Opěvuje krásy nebe, kam již nesahá moc Satana a kde nemá místo žádná faleš, kde Pán pro ni chystá hostinu nebeských rozkoší a kde největší radostí je patřit do skvoucí tváře Boží. Pláč pozůstalých není na místě, když byla ozdobena korunou nesmrtelnosti. Radí věřícím, aby nezoufali v utrpení a doufali v život věčný. Loučí se se svou manželkou a dcerkou a poroučí je Bohu. Ačkoli Komenský skládal Písničku ve spěchu, patří umělecky k nejlepším dílům naší barokní tvorby a k nejzdařilejším příležitostným skladbám Komenského.

Poučení o díle:

A. Škarka, Nový komeniologický nález. In: Věstník Královské společnosti nauk, č.4, s. 41-60

J. A. Comenii Opera omnia, sv. 4. Praha 1983, s. 349-350

Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 286-287