Paralipomena

Paralipomena didactica

Didaktická opomenutí

Vznik díla:
1657 Amsterdam

Vydání:
1657 Amsterdam, Opera didactica omnia IV

1657 Praha, Opera didactica omnia IV, (fototyp.)

Obsah:

Odpověď Komenského na kritiku a tři připomínky přátel k Veškerým spisům didaktickým (ODO):

1. aby byl k nim přidán rejstřík

2. proč se v nich nevydává také Schola ludus (Škola jako hra)

3. zda se neruší vydáním těchto spisů jiné ideje, které kdo má o škole.

Co se týče rejstříku:

1. uznává Komenský za spravedlivé, aby byl založen kvůli množství materiálu.

2. Proč přesto není připojen?

3. Jaký je tedy úmysl učinit něco vzhledem k této starosti?

Na tyto otázky Komenský odpovídá, že nepojímá do díla rejstřík jako prostředek k nápravě: předně proto, že to nedovolí čas poté, co ho to dříve nenapadlo. Za druhé proto, že mysl byla již zaujata jinou věcí – pansofickou (pansofie), která slibuje více řádu. A za třetí pochybuje, že by rejstřík mohl přinést více užitku, zatím co mnozí při studiu Komenského didaktických spisů poslouží více svému vzdělání, když si vypracují svůj přehled díla autorova.

Pokud je vyslovena starost o Schola ludus, příčinou je její přednost, že se tu žáci učili rozmlouvat a soutěžením v tom si rozšiřovali znalost latiny a společenského vystupování, vzdělání ve vědách a uměních, rozvážnost a moudrost. Proto zamýšlí Komenský její vydání ve třetím dílu Veškerých spisů.

Na třetí připomínku, zda svými návrhy nepřekáží jiným mužům zasloužilým o školy, Komenský praví, že nepřišel do Amsterdamu, aby do škol vnesl neklid, ale aby objasnil jejich účel. Jako před čtyřiceti lety, tak i nyní stejně rád se učí, jako poučuje jiné. Moudré lidi nechce poučovat. Závěrem se obrací na dozorce zdejších škol a předkládá jim tuto při k rozhodnutí. Kdo bude uznán za lepšího, tomu se dá přednost.

Poučení o díle:

J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 533-534

Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 274-278