pansofie

Slovo řeckého původu, překládá se často jako „vševěda“, jde však v Komenského pojetí, podle původního významu obou jeho složek, spíše o všeobecnou moudrost. Pansofie je jedním z klíčových komponentů Komenského nápravných snah, týká se oblasti lidského vědění. Komenský ji pojímá jakožto filozofii pro každého, jakožto jakousi cestu lidské mysli světem. Jde mu o to, aby člověk poznal všechny věci, způsob jejich bytí, ale také jejich účel a užitek. Všechno neznamená v pansofii každou věc do všech podrobností, nýbrž vše, co člověk potřebuje znát k důstojnému životu na zemi a k získání posmrtného věčného života, vše, čeho neznalost by mu mohla přivodit škodu. Důležitý je proto v pansofii prvek výběru; cílevědomý výběr věcí určených k poznání určuje ono vše, co je také přiměřeně lidské, to pro křesťana Komenského znamená konečné, omezené poznávací schopnosti, neboť znalost všech věcí v úplnosti, do všech podrobností se lidským schopnostem vymyká, ta přísluší nekonečné mysli Boží. Takto pansoficky pojaté vědění má vést člověka nejenom k nazírání a poznávání věcí, nýbrž i k tomu, aby věci poznané také chtěl a uměl ovládnout a užívat ke svému dobru; vede tedy k aktivnímu přístupu k životu, k vědomému sebeutváření a sebezdokonalování, proto Komenský klade důraz na znalost účelu a užitku věcí.