Panegyricus

Panegyricus Carolo Gustavo magno Svecorum, Gothorum Vandalorumque Regi, incruento Sarmatiae victori et quaqua venit liberatori, Pio, Felici, Augusto, heroi afflictis in solatia, regibus in exemplum nato

Chvalořeč na Karla Gustava, velikého krále Švédů, Gótů a Vandalů, nekrvavého vítěze nad Sarmatií a osvoboditele, kamkoli přijde, Zbožného, Šťastného, Vznešeného: na hrdinu zrozeného zarmouceným k potěše, králům za příklad

Vznik díla:
1655 Lešno

Vydání:
1655 Lešno

1974 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 13

1972 Praha, Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VI, výbor, čes. překlad J. Hrubeš

Obsah:

Politická brožura, vypracovaná na žádost polských přívrženců švédského krále Karla Gustava a sestavená jako rukověť dobrého vládce.

Roku 1655 vypukla švédsko-polská válka (1655–1660), kterou vedl švédský král Karel X. Gustav, protože polský král Vasovec Jan II.

Kazimír si činil nárok na švédskou korunu. Jedním z cílů Karla Gustava bylo zajistit Švédsko na jihu zabráním polského pobřeží Baltu. Jan Jiří Schlichting, všovský sudí a zástupce lešenského hraběte Bohuslava Leszczynského, vyzval seniory Jednoty bratrské v Lešně, Gerticha a Komenského, aby sestavili pozdravný projev jako výraz oddanosti králi Karlu Gustavovi. Dokládal, jak velkým štěstím pro Polsko bude změna vlády, kdy už se poddalo Malopolsko a Litva, kdy polský sejm se chystá přijmout nového krále, jehož veliké válečné činy zasluhují, aby byly oceněny také evangelíky, které již v tom předešla katolická strana.

Působila i nenávist proti jinověrcům rozdmýchávaná polskými jezuity i to, že král Karel Gustav byl pokládán za hlavu evropské protestantské moci a může z Polska proniknout i do českých zemí a osvobodit je.

Komenského Panegyrik je ukázkou typické humanistické příručky o postavení a povinnostech vládce. Nadšení, které kdysi Komenský sdílel pro „orla severu“, Gustava II. Adolfa, přenesl na Karla Gustava. Kéž tento zůstane takový, jaký je: opatrný, pracovitý, velkomyslný, vlídný, spravedlivý, milovný svobody a míru, zbožný. Nechť založí obecný mír nejprve v Polsku, jehož osvoboditelem se stane, a udělí všem státům přiměřená práva, i měšťanům a sedlákům, úřady rozdělí podle zásluh a nikoli podle bohatství a přízně, jak dosud bylo v Polsku zvykem. Potom přinese mír vzdálenějším zemím, i pohanským, a jako hrdina vzbuzený Bohem vysvobodí krutě pronásledovanou církev a uvede ji do země zaslíbené.

Ještě před Komenským složil švédskému králi veršovaný hold polský kanovník Samuel Twardowski, ale tento zanikl bez většího ohlasu, zatímco spisku Komenského se dostalo značné publicity. Když Švédové v odpověď na odpor části Poláků začali drancovat, vypukl proti nim celonárodní odpor. Zfanatizovaný polský lid, vedený šlechtou, přepadl Lešno a vykonal v něm dílo zkázy. Již současníci Komenského vyvozovali z napsání Panegyriku a jeho rozšíření tiskem dalekosáhlé závěry: viděli v něm, zejména evangelíci, ne zcela právem jednu z příčin zničení polského střediska Jednoty bratrské Lešna. Tyto závěry zasluhují objektivní rozbor.

Poučení o díle:

J. A. Comenii Opera omnia, sv. 13. Praha 1974, s. 89

Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VI. Praha 1972, s. 217-221

J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 509-512

Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 280