Theologia naturalis sive Liber creaturarum specialiter de homine et natura ejus, in quantum homo est, et de his, quae illi necessaria sunt ad cognoscendum Deum et seipsum omniaque quibus Deo, proximo, sibi obligatur ad salutem. A Raymundo de Sabunde ante duo secula conscriptus, nunc autem Latiniore stylo in compendium redactus et in subsidium incredulitati atheorum, Epicureorum, Judaeorum, Turcarum aliorumque infidelium, nominatim Socinianorum et aliorum Christianorum mysteria fidei suae non attendentium, a Johanne A. Comenio oblatus
(Oko víry) Teologie přírody neboli Kniha stvoření, zvláště o člověku a jeho přirozenosti, nakolik je člověkem, a o tom, co potřebuje k poznání Boha i sebe sama a všeho, čím je povinován Bohu, bližnímu i sobě, aby byl spasen. Přede dvěma stoletími sepsaná Raymundem de Sabunde, nyní pak Janem A. Komenským zkrácena, uvedena do lepšího latinského slohu a nabídnutá jakožto nápomoc nedůvěře ateistů, epikurejců, Židů, Turků a jiných nevěrců, jmenovitě Sociniánů a dalších křesťanů, kteří opomíjejí tajemství své víry
Vznik díla:
1660 – 1661 Amsterdam
Vydání:
1661 Amsterdam
1983 Hildesheim 1983, in: Johann Amos Comenius,
Antisozinianische Schriften I – II, s. 381-815
Obsah:
Kniha Theologia naturalis (Přirozená teologie) Raimunda de Sabunde v úpravě Komenského.
V jejím úvodu Komenský mluví o tom, že měl zálibu v knihách, v nichž se křesťanské pravdy podpírají rozumovými důvody. Za takovou považuje knihu španělského filozofa a teologa Raimunda de Sabunde, která upadla v zapomenutí pravděpodobně pro špatnou latinu. Nyní ji vydává ve své úpravě a posílá ji k přečtení sociniánu Zwickerovi. Komenský kladně oceňuje, že Raimundův spis v první části vychází od dějů přirozených a postupně vede čtenáře k vyšším pravdám náboženským. Ve druhé části podává návod, jak si uvědomovat shodu křesťanského náboženství s přirozenými pravdami a jak je těmito pravdami naplnit a dovršit. Tuto knihu Komenský vydal v souvislosti se sporem s Danielem Zwickerem, který vedli formou písemných polemik a který se týkal věroučných otázek. Spis měl Zwickera přesvědčit, že mezi vědou a Písmem neexistuje rozpor, jak hlásali sociniáni, nýbrž jednota. Viz hesla De irenico irenicorum, De Sociniano irenico a Admonitio tertia.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 571-574
Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 273-274
Erwin Schadel, Hinführung zu den antisozinianischen Schriften des Comenius. In: Johann Amos Comenius, Antisozinianische Schriften. Teil 1. Hildesheim etc. 1983, s. 24-72