Nivnice

Česká republika. Vesnice ležící 6 km jižně od Uherského Brodu.

Vesnice s farou je zmíněna v 2. polovině 13. století jako majetek řádu cisterciáků ve Vizovicích. Od 15. století se už v obci zakupovala drobná moravská šlechta a archiválie hovoří o městečku, patrně v souvislosti s přiznáním práva konat pravidelné trhy. Rozvoj Nivnice byl vázán na zemědělství, především chov dobytka. Podobně jako Uherský Brod zažívala Nivnice nájezdy uherských tlup, požáry a další pohromy. Fara existující už v roce 1403 během 16. století zanikla, četní obyvatelé se přiklonili k reformovaným církvím, ale po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského emigrovali většinou na Slovensko. Katolická fara byla obnovena v roce 1654.

Nivnice je uváděna jako jedno ze tří možných rodišť J. A. Komenského. V polemikách na toto téma spočívala argumentace v počtu podpisů Komenského (Nivanus, Nivnicensis v matrikách v Herbornu a Heidelbergu aj.), odpůrci však tvrdili, že tento přídomek znamená „z Nivnice přišedší“. Přehled obsahu diskuse a argumentů shromáždil naposledy badatel František Vyskočil v knize Jan Amos Komenský. Kapitoly o jeho předcích, rodičích, příbuzných a místě narození. Brno 1991. Odkaz J. A. Komenského oživil v Nivnici teolog Josef Kachník, profesor olomoucké bohoslovecké fakulty, když ve 30. letech 20. století založil Vychovatelskou knihovnu J. A. Komenského. V roce 1956 byl do Nivnice přenesen pomník J. A. Komenského z Uherského Brodu (autorem pomníku je Jan Beck). Pamětní deska je umístěna na budově Bartkova mlýnu. Pamětní deska J. A. K. je ve vestibulu základní školy v Nivnici.