Naučení o kazatelství

Zpráva a naučení o kazatelství sepsaná roku 1651 od Jana Amosa Komenského, kterýžto rukopis pro jeho řídkost a vzácnost přepsal Josef Gerža, duchovní pastýř církve evanjelitské vyznání helvétského prosetínské na panství kunštátském v Margrabství moravském leta Páně 1807

Vznik díla:
1620 – 1621 Fulnek

Vydání:
1823 Praha, vydal J. L. Ziegler (pod názvem Jana Amosa Komenského

Umění kazatelské)

1893 Praha, Jana Amosa Komenského Sebraná díla kazatelská I

1974 Praha, Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VII (jen díl třetí)

1983 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 4

Obsah:

Tento spis, podávající poučení o teorii a praxi kazatelství, měl sloužit jako příručka pro kazatele, zejména ty, kteří neovládali latinu.

Své poučení rozvrhl autor do čtyř dílů.

1. díl pojednává o nutnosti věcné a jazykové erudice kazatele a o přípravě kázání.

2. díl poučuje o uspořádání kázání a o prostředcích k dosažení jeho jasnosti a pochopitelnosti.

3. díl se Komenský zabývá krásou kázání a uměleckou stránkou slohu a přednesu.

4. díl mluví o mocnosti a pronikavosti kázání, aby působilo esteticky a eticky tak, aby prohlubovalo náboženský cit.

V druhé polovině 19. století se začalo pochybovat o autorství Komenského, ale vyskytli se i jeho zastánci. Jejich názor podporuje okolnost, že naučení nese stopy vlivu Jana Jindřicha Alsteda a Filipa Melanchthona, jakož i systematičnost řečnické teorie a praxe, totiž kazatelského projevu a umění. Dílo je skladba promyšlená a propracovaná. Zachovalo se v opisech.

Poučení o díle:

J. A. Comenii Opera omnia, sv. 4. Praha 1983, s. 107-111

J. V. Novák – J. Hendrich, J. A. Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 466-467

Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VII. Praha 1974, s. 12-14 a 795

Dějiny české literatury I. Praha 1959, s. 415

S. Souček, Komenský jako theoretik kazatelského umění. Praha 1938

Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 314