mauzoleum

V říjnu roku 1929 se nizozemská vláda rozhodla pronajmout valonský kostelík v Naardenu s hrobem J. A. Komenského československému státu. Vyhotovením celkového návrhu na úpravu jeho prostor byl pověřen architekt Ladislav Machoň, se kterým spolupracovali od počátku malíř Jaroslav Benda, sochaři Jaroslav Horejc a Karel Štipl. Bendovy práce na paravánu obklopujícím chór, ve kterém jsou uloženy ostatky Komenského, představují výjevy ze života Komenského. Na skleněném paravánu je zachycen život Komenského v několika obrazech, doprovázený výstižnými nápisy a letopočty.

Osm Horejcových plastik na kovové mříži, oddělující hrob Komenského, znázorňuje vedle námětu odchodu z vlasti další výjevy z jeho života: působení Komenského jako rektora bratrského sboru, učitele školy a otce rodiny ve Fulneku (1618), jeho setkání s Oxenstiernou ve Švédsku (1642), požár v Lešně (1656), jeho pobyt v Brandýse nad Orlicí po bělohorské bitvě (1623), příjezd do Anglie (1641), reformátorská činnost v Blatném Potoku (1650) a jeho smrt roku 1670. Kopie těchto plastik jsou uloženy v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě a v Přerově.