Matuzalém, to jest O daru dlouhověkosti. Vysvětlené při pohřbu ctihodného muže, kněze Vacslava Lochara, církve české v Lešně Polském správce předního a konseniora.
Vznik díla:
1656 Lešno
Vydání:
1656 Lešno
1893 Praha, J. A. Komenského Sebraná díla kazatelská II
1974 Praha, Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VII
Obsah:
Pohřební kázání. Ačkoli Václav Lochar zemřel ve věku pouhých 74 let, Komenský využil jeho případu ke kázání o dlouhověkosti. Dlouhý věk je darem božím. Matuzalém, syn Enochův a otec Lámechův, pověstný pro svou dlouhověkost, se dožil 969 let, a tak si přál již smrt. Hospodinova spravedlnost však nikomu nedovolila dožít se tisíce let. Před potopou lidé dosahovali mimořádně vysokého věku. Příčiny toho byly přirozené (čistota životního prostředí, střídmost, dobrá mysl a pohlavní zdrženlivost) i nadpřirozené (boží rozhojňování zdraví a života). Dar dlouhého života může získat každý, a to upřímnou zbožností, střídmostí a vyhýbáním se nebezpečí. Ale lidé nejen dlouhého, nýbrž i krátkého života mohou dosáhnout budoucí blaženosti, jestliže se k tomu připraví správným pozemským životem. Potom mají odcházet rádi.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 512-513
Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. VII. Praha 1974, s. 58-59
Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 264-265