Lux in tenebris

Lux in tenebris, hoc est Prophetiae donum quo Deus ecclesiam evangelicam (in Regno Bohemiae et incorporatis provinciis) sub tempus horrendae ejus pro evangelio persequutionis extremaeque dissipationis ornare ac paterne solari dignatus est submissis de statu Ecclesiae in terris praesenti et mox futuro per Christophorum Cotterum Silesium, Christinam Poniatoviam Bohemam et Nicolaum Drabicium Moravum revelationibus vere Divinis ab anno 1616 usque ad annum 1656 continuatis. Quae nunc e vernaculo in Latinum fideliter translatae in Dei gloriam, afflictorum solatia aliorumque salutarem informationem ipsius oraculi jussu in lucem dantur. Anno inchoandae liberationis 1657

Světlo v temnotách, to jest Dar proroctví, jímž Bůh ráčil ozdobit a otcovsky potěšit evangelickou církev (v Království českém a v připojených územích) v čase jejího hrozného pronásledování a nejvyššího zpustošení, poskytnuv prostřednictvím Slezana Kryštofa Kottera, Češky Kristiny Poniatovské a Moravana Mikuláše Drabíka vpravdě božská zjevení o současném i brzkém budoucím stavu církve na zemi, jež pokračovala od roku 1616 až do roku 1656. Ta jsou nyní k Boží slávě, na potěchu zarmouceným a ke spásnému poučení ostatním věrně přeložena z domácího jazyka do latiny a vycházejí na světlo z příkazu samotné věštby. V roce počínajícího se osvobození 1657

Vznik díla:
1650 – 1656 Blatný Potok, Amsterdam

Vydání:
1657 Amsterdam

Obsah:

Jde o soubor trojích proroctví, a to proroctví K. Kottera, K. Poniatowské a M. Drabíka, jimž Komenský přičítal osvobozující politický význam. Komenský byl přesvědčen o působení božího zjevení nejen ve starozákonní době proroků a v novozákonním období Kristově a apoštolů, ale i o jeho možnosti v časech následujících. Bůh zjevuje svou vůli skrze zvolené osoby. Zdálo se, že se plní věštba Komenským protěžovaných svrchu uvedených proroků, že se spojí sever s východem, aby učinili konec papežství a habsburskému domu. Budou to zvláště protestantské mocnosti – Švédsko, falckrabí rýnský a sedmihradští Rákócziové.

A skutečně roku 1655 vpadli Švédové do Polska, k nim se přidalo Sedmihradsko a zpočátku sklízeli úspěchy. Radostně tím povzbuzen vydal Komenský po delším váhání roku 1657 tento souborný spis jako zprávu o revelacích tří vizionářů, jejichž rukopisy měl přeloženy do latiny od roku 1651. Chtěl jím s pomocí své korespondence, přátel a tisku získat politicky vlivné činitele pro boj proti Habsburkům. Výprava do Polska skončila nezdarem. Přestože významná část revelací shora jmenovaných tří proroků se neprokázala jako pravdivá a způsobila Komenskému mnoho nepříjemností, on jim věřil, podporoval je a horlivě šířil až do své smrti. Srovnej hesla Lux e tenebris a Historia revelationum.

Poučení o díle:

J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 538-543

Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 262-263