Lux e tenebris novis radiis aucta, hoc est Solemnissimae Divinae revelationes in usum seculi nostri factae. Quibus I. De populi Christiani extrema corruptione lamentabiles querelae instituuntur. II. Impoenitentibusque terribiles Dei plagae denuntiantur. III. Et quomodo tandem Deus (deleta pseudo-Christianorum, Judaeorum, Turcarum, paganorum et omnium sub coelo gentium Babylone) novam, vere catholicam donorum Dei luce plene coruscantem Ecclesiam constituet et quis jam status ejus futurus sit ad finem usque seculi, explicatur. Per immissas visiones et angelica Divinaque alloquia facta I. Christophoro Kottero Silesio ab anno 1616 ad 1624; II. Christinae Poniatoviae Bohemae annis 1627, 1628, 1629; III. Nicolao Drabicio Moravo ab anno 1638 ad 1664. Cum privilegio Regis regum et sub favore omnium regum Terrae recudendi haec ubiubi gentium, donec omnia reddantur nota omnibus sub coelo populis et lingvis. 1665
Světlo z temnot zmnožené novými paprsky, to jest Nanejvýš slavnostní Boží zjevení učiněná ve prospěch našeho věku. Kterážto I. zahajují žalostné naříkání nad krajní zkažeností křesťanského lidu. II. Oznamují hrůzyplné rány Boží těm, kdo odmítají lítost. III. A vysvětlují, jak konečně Bůh (až zahladí Babylon lžikřesťanů, Židů, Turků, pohanů a všech národů pod nebem) založí novou, vskutku všeobecnou církev, plně vyzařující světlo Božích darů, a jaký již bude její stav až do konce věku. Skrze seslaná vidění a andělská i Boží promlouvání učiněná I. Slezanu Kryštofu Kotterovi od roku 1616 do 1624; II. Češce Kristýně Poniatovské v letech 1627, 1628, 1629; III. Moravanu Mikuláši Drabíkovi od roku 1638 do 1664. Se zvláštním svolením Krále králů a pod ochranou všech králů Země nechť jsou stále znovu otiskována kdekoliv na světě, dokud všechno nevejde ve známost u všech národů a jazyků pod nebem. 1665
Vznik díla:
1665 Amsterdam
Vydání:
1665 Leiden
Obsah:
Jde o nové rozšířené a upravené vydání proroctví Lux in tenebris.
Ve věnování tohoto spisu autor vybízí císaře Leopolda k pokání, papeže Alexandra VII. k nápravě, světské vládce k péči o svůj lid a francouzského krále Ludvíka XIV. k mezinárodnímu urovnání všech náboženských a politických sporů svoláním obecného koncilu. Potom následuje autorova obhajoba, že vydává tuto knihu. Ta nemá sloužit k boji s římskou církví, ale spíše jako obraz jejího jednání v souvislosti se vzrůstem papežské moci, k němuž došlo kolem roku 1600 za papeže Bonifáce III. Vykládá o zmatcích, které následovaly, a o vzniku křesťanských sekt. Papežové o sobě hlásali, že jsou bez hříchu a osobovali si protiprávní jednání a vládu nad celým světem. Autor žádá vladaře na základě uvedených proroctví, aby zastavili války a pronásledování, aby zadrželi působení papežské moci, oby povznesli slávu boží a aby povzbudili národy k nápravě mravů. K tomu bude potřebný světový koncil. V promluvě k teologům chce Komenský, aby odstranili předsudky: že jen jediná církev je samospasitelná, že světské zmatky napraví Kristus až na věčnosti a že není nových proroků. Každý ze tří proroků, o kterých se v knize pojednává, má zvláštní titul svých proroctví. Nejobšírnější je část spisu věnovaná viděním Drabíkovým (Mikuláš Drabík). Viz hesla Lux in tenebris a Historia Revelationum.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 618-630
Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 262