Území Lešna bylo osídleno patrně záhy, ale doloženo je až v 16. století. Zajímavá pověst se váže k založení obce: polský král Mieczysław Piastovec věnoval ves a tvrz muži z doprovodu své ženy, české kněžny Doubravky. Údajný Filip Prszten pocházel z rodu Pernštejnů a stal se prvním Leszczyńským. Obec zaznamenala rozvoj v 16. století, kdy byla povýšena na město (1547) a osídlena bratrskými exulanty z Čech (1548). S první exulantskou vlnou přišlo asi 800 lidí. Ve městě se začala více rozvíjet řemesla a obchod. Jednota bratrská s sebou přinesla také intenzivnější duchovní život a ovlivnila utváření nového morálního klimatu.
V lednu roku 1628 sem přichází další skupina asi 1000 českých a moravských bratrských exulantů, jak rozhodla bratrská synoda a jak dohodl Komenský při své první návštěvě Lešna v roce 1625. Komenský se stal učitelem a později i rektorem lešenského gymnázia (založeno v roce 1624), původně určeného pro polské šlechtické synky. Rafael Leszczyńsky podpořil školu ekonomicky a zabezpečil, aby učitelé na ní působící byli dobře zajištěni. V této péči pokračovali i jeho následovníci až do poloviny 17. století. Komenský pobýval v Lešně v letech 1628 – 1640, 1648 – 1650, 1654 – 1656. Poslední pobyt skončil katastrofou: při válce švédsko-polské bylo Lešno dobyto polskými katolíky a zapáleno. Komenský na útěku před požárem zachránil jen část svých rukopisů, o většinu svého majetku, především knihovnu, přišel. Zničen byl čistopis Obecné porady o nápravě věcí lidských (Consultatio), Poklad jazyka českého (Thesaurus) a další rukopisy.
V Lešně pracuje Muzeum J. A. Komenského, jehož náplní práce je seznamovat veřejnost s osobností J. A. Komenského a propagovat v současném Polsku jeho dílo.