Pán na Třebové, Břeclavi, Zábřehu na Moravě, potomek strážnické větve moravského rodu Žerotínů, bratranec Karla staršího ze Žerotína. Ladislavův otec Jan ze Žerotína patřil k těm bratrským pánům, kteří nahlíželi potřebnost vzdělání a kteří dbali na pečlivou výchovu svých potomků. Ladislav Velen absolvoval městskou akademii ve Štrasburku a pak pokračoval ve studiích na univerzitách v Basileji, Heidelberku, Ženevě, Padově a Sieně. Po návratu žil obvyklým životem moravského bratrského šlechtice, věnoval se péči o majetek, který záhy patřil k nejrozsáhlejším na Moravě, zajímal se hlouběji o alchymii, jak to patřilo k dobové módě. Do politického života byl vtažen událostmi, kterými vyvrcholil spor českých stavů s Rudolfem II. Habsburským. Stal se představitelem radikálního stavovského křídla, organizoval vojenskou pomoc a politickou spolupráci protihabsburské koalice v Evropě. Po bitvě na Bílé hoře emigroval a vyvíjel odbojnou aktivitu v zahraničí až do své smrti. Bojoval proti Habsburkům ve službách sedmihradského vévody Gábora Bethlena, poté v dánských a švédských službách. Zemřel na blíže neurčeném místě v Polsku.
V politické a vojenské aktivitě pokračoval i Velenův syn Bartoloměj. Osud celé žerotínské rodiny v emigraci byl tragický: politické úsilí neslo jen málo očekávaných výsledků, vlastní žerotínský majetek byl konfiskován a prodán nebo udělen katolickým majitelům, majetek žerotínských manželek byl zadržován.
Ladislavu Velenovi je dedikována mapa Moravy, což vedlo k úvahám o vojenském účelu mapy.