Po smrti své manželky poslal Julian Poniatowski dceru k baronce Zárubové z Hustiřan do Horní Branné v Podkrkonoší, kde Komenský připravoval odchod Bratří do exilu. O dívku se starala paní Ester Sadovská z Bílé Třemešné. V listopadu a prosinci 1627 prodělala Kristina několik záchvatů se zrakovými a sluchovými halucinacemi. Komenský k ní byl přivolán a uvěřil v pravdivost jejích vidění, zvláště o návratu Fridricha V. Falckého na český trůn. Před odchodem do Polska, dne 28. ledna 1628, předala Kristina choti Albrechta z Valdštejna na zámku v Jičíně list, vyzývající Albrechta, aby změnil svou politickou taktiku. Po příchodu do Lešna ubytoval Komenský Kristinu Poniatowskou ve svém domě a pilně zaznamenal všech jejích 82 vidění. Zveřejňoval je pak v překladech a v dalších vydáních. V říjnu 1632 se Kristina Poniatowská vdala za Daniela Strejce-Vettera (1592 – 1663), tehdy kněze Jednoty bratrské a správce lešenské bratrské tiskárny. Záchvaty se už neopakovaly. Kristina Poniatowská zemřela jako matka pěti dětí 6. prosince 1644.