korespondence

K literárnímu odkazu Jana Amose Komenského patří také bohatá korespondence, dochovaná v knihovnách a archivech v několika evropských zemích. Největší sbírky Komenského dopisů jsou uloženy: v České republice v Knihovně Národního muzea v Praze, v zahraničí ve Velké Británii v Univerzitní knihovně v Sheffieldu, kde je uložena pozůstalost Komenského přítele a spolupracovníka Samuela Hartliba, a v Polské republice, kde je ve Státním archivu v Poznani uložena velká část archivu Jednoty bratrské. Větší sbírky Komenského korespondence jsou také ve švédských archivních a knihovních fondech.

Korespondence je pro badatele významným zdrojem údajů o životě Komenského, o vzniku jeho jednotlivých spisů, o jeho názorech na různé události a dokresluje jeho vztahy k osobním přátelům, pomáhá chápat pohnutky k jeho různým aktivitám na poli vědy, politického i církevního života. Komenského korespondence je tedy důležitým pramenem pro komeniologická studia i svébytnou součástí jeho literárního odkazu, doplňující obraz Komenského – spisovatele a umělce slova.

Těžko lze zatím určit počet dochovaných dopisů Komenského, neboť průzkumy v evropských knihovnách a archivech přinášejí ještě stále nové objevy. V různých knižně vydaných sbírkách a časopiseckých edicích bylo vydáno více než 350 dopisů, určených více než 150 adresátům a pocházejících vesměs z doby po odchodu Komenského z vlasti; to jsou však pouze počty orientační a neúplné.

Mezi adresáty Komenského dopisů jsou významné politické osobnosti jako Oliver Cromwell, anglický král Karel II. a švédský kancléř Axel Oxenstierna, jehož se Komenský pokoušel získat pro politické zájmy české evangelické emigrace. Komenský si psal se svými ochránci a mecenáši z řad šlechty a se šlechtickými patrony Jednoty bratrské. K těmto osobnostem patří především Ludvík de Geer, dále Karel starší ze Žerotína, Zbygniew Gorajski, Bohuslav a Rafael Leszczyńští, Krzysztof Radziwiłł a Zuzana Lórántffy. To však byly, snad s výjimkou pana de Geer, styky spíše příležitostné. Bohatá byla korespondence s přáteli a spolupracovníky, zejména se Samuelem Hartlibem, Petrem Figulem Jablonským (žákem a později důvěrným spolupracovníkem a zetěm Komenského), ale také s Johnem Durym a Cypriánem Kinnerem. Ze soudobých učenců a teologů si Komenský častěji psal s Mikulášem Arnoldem, Janem Heinrichem Bisterfeldem, Janem Heveliem, Godofredem Hottonem, Joachimem Jungiem, Janem Mochingerem, Janem Jakubem Redingerem a Janem Ludvíkem Wolzogenem. Významnějšími adresáty, ne však častých dopisů, jsou Marin Mersenne, Johann Valentin Andreae a Komenského oblíbený profesor z herbornské akademie Johann Heinrich Alsted. Další okruh adresátů Komenského dopisů tvoří představitelé Jednoty bratrské Jan Bythner, Martin Gertich a Mikuláš Gertich. K osobnostem, s nimiž udržoval Komenský korespondenční styk po celý život, se řadí také bratrský duchovní a vizionář Mikuláš Drabík.

Významné knižní edice Komenského dopisů se objevují od konce 19. století, kdy to umožnilo objevení některých archivních sbírek, takže edice mohly vyjít vstříc skutečně vědeckému zájmu o osobnost a dílo Komenského. Kompletní soupis a edici Komenského korespondence připravuje Ediční a interpretační tým na Filozofickém ústavu AVČR (vede dr. Martin Steiner).

Významnější publikované sbírky Komenského dopisů:

Patera, Adolf: Jana Amose Komenského Korrespondence. Praha 1892.

Kvačala, Ján: Korrespondence Jana Amosa Komenského. I. Praha 1898. II. Praha 1902.

Kvačala, Ján: Die pädagogische Reform des Comenius in Deutschland bis zum Ausgange

des XVII. Jahrhunderts. I. Berlin 1903. II. Berlin 1904. (Monumenta Germaniae paedagogica.

Svazek XXVI a XXXII.)

Ryba, Bohumil: Sto listů Jana Amosa Komenského. Praha 1942 (vyšlo 1945).

Blekastad, Milada: Unbekannte Briefe des Comenius und seiner Freunde, 1641 – 1661.

Ratingen-Kastellaun 1976.

Soupis publikovaných Komenského dopisů:

Bohatcová, Mirjam: Osudy korespondence J. A. Komenského a předpoklady k její vědecké edici. In: Studia

Comeniana et Historica 7 (1977), č. 17, s. 38-57. (Spoluautoři: Marie Kyralová, Marta Bečková,

Josef Hejnic).

Bohatcová, Mirjam: Přehled korespondence Jana Amose Komenského. In: Časopis Národního muzea

v Praze. Řada historická. Ročník CXLCII (1978), č. 1-2, s. 29-55.

Bohatcová, Mirjam: Adresáti Komenského korespondence. SCetH XXVII (1997), č. 57 – 58, s. 168-188,

tam i další literatura.