Kázní pohřební nad ctihodným mužem, knězem Pavlem Fabriciem, někdy konsistoře pražské pod obojí asesorem, v exilium pak J. B. seniorem a cirkve české lešenské správcem, léta od narození Kristova 1649, ledna dne 6. učiněné. Na žádost pak nejedněch pobožných osob k tištění podané od K. J.A.K.
Vznik díla:
1649 Lešno
Vydání:
1649 Lešno
1938 Praha, in: Věstník Královské české společnosti nauk, č. 4, s. 60-67
Obsah:
3. ledna 1649 zemřel správce české církve v Lešně a senior Jednoty bratrské Pavel Fabricius. Při jeho pohřbu 6. ledna v Lešně pronesl Komenský shora uvedené kázání.
Těžké postavení Jednoty bratrské ve vyhnanství bez možnosti návratu do vlasti a smrt jednoho z jejich předních duchovních vůdců Pavla Fabricia připomínaly Komenskému podobné události z Bible – strastiplné bloudění izraelského lidu pouští na cestě do zaslíbené země a smrt jejich velekněze Arona. To mu bylo námětem k jeho kázání. Komenský v něm nejdříve připomíná zvláštní okolnosti a úkazy při smrti Pavla Fabricia. V další části o Aronově smrti (Komenský přirovnává Fabricia k Aronovi), rozdělené na čtyři díly, vykládá Komenský o Hospodinově oznámení Aronovy smrti, o jeho přípravě na smrt, o jeho smrti samotné a o poctách, prokázaných mu lidem po smrti. Následuje patetická modlitba ve vyhnanství těžce zkoušeného a trpícího českého lidu s prosbou k Bohu o smilování a vyslyšení. Kázání je ukončeno „svědectvím“, podávajícím základní údaje o životě a díle zesnulého.
Poučení o díle:
A. Škarka, Nový komeniologický nález. In: Věstník Královské české společnosti nauk, č. 4, 1939, s. 1-41
Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 253