Vzhledem ke svému vojenskému nadání a úspěchům byl roku 1648 jmenován generalissimem švédských vojsk. Po abdikaci své sestřenice, královny Kristiny, byl v roce 1649 zvolen jejím nástupcem. V letech 1655 – 1660 vedl polsko-švédskou válku. Záminkou vpádu do Polska byly nároky jeho příbuzného Jana Kazimíra na švédský trůn. Za této války bylo katolickými Poláky vypáleno Lešno, které Švédové ušetřili, a Komenskému přitom shořel dům a s ním i bohatá knihovna s cennými rukopisy.
Na počest tohoto švédského krále Komenský složil vedle Panegyricus Carolo Gustavo (Chvalořeč na Karla Gustava) i „slavnostní provolání“ (Votiva acclamatio), chvalořeč na počest jeho vítězství nad Dány roce 1658. Nechal ji vytisknout v Amsterdamu na jaře téhož roku. Jediný dosud známý exemplář byl zjištěn v roce 1986 v Zentralbibliothek v Zürichu ve Švýcarsku.