Janua rerum 1643

Janua rerum reserata sive Universalis sapientiae seminarium, vulgo Philosophia prima et Metaphysica dicta

/fragmentum 1643/

Dvéře věcí otevřené, aneb Seminář obecné moudrosti, běžně zvaný První filosofie a Metafyzika

Vznik díla:
1643 Elbląg

Vydání:
1951 Praha, in: G. H. Turnbull, Jana Amosa Komenského dva spisy vševědné,

Filozofická bibliotéka ČAVU, řada I, č. 12

1974 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 14

Obsah:

Je to pokus Komenského o koncepční nástin pansofie jako vědy o jsoucnu na základě nejobecnějších pojmů použitelných v kterémkoli vědním oboru a ve kterékoli lidské činnosti. Zlomek má předmluvu ke čtenářům a 3 kapitoly. Spis vydal anglický komeniolog G. H. Turnbull z pozůstalosti Samuela Hartliba.

Všechno, co se rodí, jest a se děje, má své jisté základní předpoklady, hmotou malé, počtem nečetné a tvářností jednoduché. Přesto z nich vyvěrají věci do podivuhodné velikosti, množství a rozmanitosti.

Toto všechno to prokazuje: Řeky mají své prameny, stromy a rostliny svá semena nebo kořeny, stavby své základy, svět své prvky, umění své základní předpoklady, na základě nichž provádí své výtvory, aritmetika deset číslic, geometrie body, přímky a obrazce, hudba sedm zvuků a osm tónů, dovednost řeči čtyřidvacet hlásek a písmen.

I moudrost má takové své základní předpoklady. To poznali milovníci moudrosti a uznali za potřebné založit jakousi obecnou nauku, příjemkyni principů poznání, která by je sbírala a uváděla v souhrny a tyto zase ve vyšší souhrny. Aristotelés jí dal jméno první filozofie. Umístil ji až za svá díla o přírodě (meta ta fysika), tj. po fyzice. Byl přesvědčen, že se jí má učit až po ní. Tak podle Komenského povstal omyl, který byl zastáván až do jeho doby. Ale podle Komenského jsou základní jednoduché pojmy (principy) veškerého poznání lidské mysli vrozené, a tudíž od přirozenosti známé nebo poznatelné. To znamená, že poznávání věcí po částech postupuje do nekonečna, neboť jeho zákon a světlo jsou vrozeny. Proto je třeba přiznat pochodni věd, filozofii, místo nikoli po předcházejících vědách, nýbrž před nimi. Je-li první, proč má být zatlačována dozadu?

Nepřijímá tedy Komenský aristotelské uvádění pojmů a vztahů v obecné formy a posléze v obecnou soustavu až po jejich získání sledováním, srovnáváním a tříděním ze zkušenosti (a posteriori), nýbrž ideje, které má člověk již vrozené, a priori v sobě, jsou mu neomylnými kritérii všeho poznání, chtění a jednání. Komenský není orientován aristotelsky, ale platónsky, příp. novoplatónsky. Jeho filozofie (metafyzika) nestojí tedy na konci, ale v čele (na začátku) systému věd a stane se mu později základním stupněm Pansofie, obsažené v Konzultaci (Consultatio).

Je sedm tříd věcí. První třídu tvoří věci stvořené Bohem, jsoucno, filozofy zvané substance: nebe a země, vzduch a voda, oheň a hvězdy, mraky a větry, deště a sněhy, kameny a kovy, rostliny a živočichové, lidé a andělé. Do druhé třídy náležejí jejich vlastnosti, kterých je devět: čas, prostor, mnohost, kvalita, činnost, trpnost, řád, užívání a láska. Třetí třídu představují nedostatky, čtvrtou odchylky (vášně), pátou zápletky čili závady věcí, tak zvané vzájemné ohledy, šestou spletitosti, sedmou znaky, tj. pojmy a slova. Zbývá osmá třída, což je to první a poslední, nejvyšší a největší ve věcech, které všechny národy uznávají za neviditelné božstvo a jemuž dávají jméno Bůh.

Podobným pokusem, jako je tento spis, je dílo Praecognita pansophica (Předpoklady pansofie), z něhož se zachovaly dva zlomky: Janua rerum sive Totius pansophiae seminarium (Dvéře věcí aneb Seminář celé pansophie viz heslo Pansophiae seminarium) a Pansophiae Christianae liber III (Křesťanské pansofie kniha třetí viz heslo Pansophia Christiana). Podobně Prodromus pansophiae (Zvěstovatel pansofie) a Pansohiae diatyposis (Náčrt pansofie viz heslo Diatyposis). Komenský více než třicet let věnoval mnoho námahy na vypracování koncepčního díla k pansofii, nedokázal však jeho pojetí sjednotit a na tom ztroskotal. Roku 1681 vydal Kristián Vladislav Nigrin z jeho pozůstalosti spis Janua rerum reserata (Dvéře věcí otevřené viz heslo Janua rerum 1681) rovněž povahy koncepční, jemuž kritika vytýká složitost a nedostatky. Zato dokonale logicky pojatá a propracovaná je jeho Prima philosophia (První filozofie) z Leningradského sborníku. Pro uvedené kolísání a pro nedostatek času a spolupracovníků se Komenský nedostal k vlastnímu sestavení pansofie. Její slabou náhradou je Lexicon reale pansophicum (Věcný pansofický slovník viz heslo Lexicon pansophicum).

Poučení o díle:

G. H. Turnbull, Jana Amosa Komenského dva spisy vševědné. Praha 1951, s. 143-146

J. A. Comenii Opera omnia, sv. 14. Praha 1974, s. 164-165

Vybrané spisy J. A. Komenského sv. V. Praha 1968, s. 365-378

V. Schifferová; M. Klosová, Dveře věcí otevřené (1643). Studia Comeniana et historica 29, 1999, č. 62, s. 211-226 (překlad a shrnutí)

Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 248-249