Středovský využíval především prací svých předchůdců, jejichž interpretace bez kritiky přejímal, proto jeho dílo nesneslo přísná hlediska vědecké historické práce, jak je požadovali osvícenští historici (Josef Dobrovský, Gelasius Dobner, František Martin Pelcl). Lze tedy ctít Středovského snahu o úplný popis dějin Moravy i jeho vroucí vlastenectví, ale jeho historické výklady musíme číst s vědomím jisté nespolehlivosti. Zdá se, že znal historické práce Jana Amose Komenského (v díle Mercurius upozorňuje, že by bylo potřeba zjistit, nezůstal-li v pozůstalosti Komenského v Amsterdamu neznámý materiál k dějinám Moravy). V rukopise zůstala nejcennější díla Středovského: Apographa Moravica sive Copiae variarum litterarum (11 svazků, opisy a kopie pramenných listin, archiválií a privilegií) a Caementa historica seu Apparatus pro conficiendis universalibus Moraviae chronici (Soupis historických osobností kulturní historie Moravy oborů politika, náboženství, věda, umění, hospodářství, popis přírodovědných a kulturních faktů, zkrátka moravská vlastivěda v 5 svazcích). Oba soupisy zůstaly nedokončeny.
Z díla:
Mercurius Moraviae memorabilium (Průvodce po moravských paměti- hodnostech), 1705
Sacra Moraviae historia sive Vitu Ss. Cyrilli et Methudi (Životy sv. Cyrila a Metoděje), 1710