Původní osada při obchodní cestě Hranice na Moravě – Opava se připomíná v roce 1215 a koncem 13. století už jako město. Bylo majetkem moravských rodů (Lichtenberků, pánů z Kravař – odtud někdy používaný název Kravařsko, Žerotínů, Skrbenských z Hříště a dalších). Bylo osídlováno německými kolonisty. V 16. století je ve Fulneku doložen sbor Jednoty bratrské a škola, na niž byli posíláni bratrští mládenci, aby se naučili německy před odchodem na další studia na univerzity v protestantském Německu nebo Švýcarsku.
V roce 1618 je určen za správce sboru i školy J. A. Komenský. Přišel sem se svou první ženou Magdalenou Vizovskou a pokusil se uskutečnit své představy přirozené výchovy a výuky. Tři intenzívně a snad i šťastně prožitá léta ukončila česká válka (třicetiletá válka), kterou zahájilo neúspěšné stavovské povstání. Komenský nezůstával stranou ani politického dění – účastnil se vítání Fridricha V. Falckého v Olomouci a následkem toho se ocitl na seznamu těch, kteří byli hledáni císařskými komisaři po vydání výnosu Ferdinanda II. o vyhoštění těch nekatolických duchovních, kteří se aktivně přihlásili k zimnímu králi. Komenský prchá z Fulneku, v němž zanechal ženu a dvě malé děti, a uchyluje se pod ochranu Karla staršího ze Žerotína. Knihovna, kterou shromáždil v průběhu oněch šťastných let, shořela 2. května 1623 na hranici zapálené kapucínem P. Bonaventurou z Kolína. Podrobnější zprávy o životě Komenského ve Fulneku máme jednak v jeho korespondenci, jednak v zápisech fulneckého kronikáře Felixe Jaschka, které však nejsou příliš spolehlivé. Za účast v povstání bylo Fulnecko Skrbenským konfiskováno a prodáno pánům z Vrbna. V 18. a 19. století přechází na německé majitele.
V budově bývalého bratrského sboru je nyní Památník J. A. Komenského (expozice), v jehož zahradě byla umístěna socha J. A. Komenského od Jana Štursy (v roce 1955), pomník J. A. Komenského (autor Julián Pelikán) byl instalován v roce 1924.