encyklopedismus

Snaha obsáhnout veškeré lidské vědění má v dějinách evropské vědy svoje tradice od dob antiky. Komenský tu navazuje na autory humanistické, vzorem při zpracovávání encyklopedie mu byli mimo jiné i jeho učitelé z akademie v Herbornu, zejména jeho oblíbený profesor, autor rozsáhlé encyklopedie Johann Heinrich Alsted. Pro Komenského bylo jistě lákavým úkolem shrnout do jednoho díla veškeré poznání světa, avšak vedle toho chtěl dát svému národu v jeho jazyce dílo, jaké mu zatím chybělo (sám to zdůrazňuje v latinské předmluvě k Divadlu veškerenstva věcí, adresované českým vzdělancům); v tom ohledu se Komenský představuje jako národní humanista. Výsledky jeho encyklopedického usilování máme dnes pouze v neúplně dochovaných českých spisech Theatrum universitatis rerum a Amphitheatrum universitatis rerum (Divadlo veškerenstva věcí). Přehlídka světa, jak ji můžeme v obou spisech sledovat, má ukázat také vztahy mezi věcmi, a zejména harmonii a řád, jež do světa vložil jeho Stvořitel a jež člověk porušil. Encyklopedické poučení pak má člověka přivést zpět k tomuto řádu, k tomu, aby se dal Bohem vést od disharmonie porušených věcí k Boží harmonii.

Komenského encyklopedie neměla charakter slovníku, nýbrž měla v souvislých navazujících pojednáních ve čtyřech dílech předvést 4 divadla (theatra): divadlo přírody, divadlo lidského života, divadlo zemského glóbu a divadlo věků (u posledních dvou dílů jde v našem pojetí přibližně o geografii a historii). Podobnou encyklopedií je i slavná učebnice Janua linguarum (Dvéře jazyků), která také v určitém uspořádání podává přehled světa, třebaže poněkud přizpůsobený výuce jazyků. V encyklopedickém období chybí snaha vést člověka spolu se vzděláváním i k nápravě lidských věcí; k tomu dospěje Komenský později.