divadlo věcí

Označení divadlo (latinsky theatrum) se v 16. a 17. století vyskytuje poměrně často v titulech literárních děl různého žánru a zaměření. Šlo v nich především o předvádění určitých úseků světa, který člověka obklopuje, o popis nějakého souboru skutečností. Takové divadlo věcí mohlo být pouhým popisem (např. historických událostí), mohlo však také usilovat o zachycení dějů a procesů, do nichž věci vstupují. Komenský spojil divadlo věcí se svým encyklopedismem. Příměr světa a „všechněch všudy předivných věcí jeho“ jakožto divadla mu sloužil k předvedení koncepce světa a dění se všemi vztahy a protiklady, které se v něm vyskytují, tudíž i s dramatickými momenty lidského života. Toto dramatické vyhrocení spočívá zejména v protikladu marnosti lidského snažení a dokonalé moudrosti Boha a jeho řádu, vloženého do stvořeného světa.

S divadlem v původním smyslu slova má tedy Komenského divadlo světa společný nejen důraz na dění, na dynamismus ve světě věcí i lidí, nýbrž i rys dramatičnosti. Toto divadlo světa má přivést člověka od všeho marného snažení zpět k Bohu a k jeho moudrému řádu. Komenský zpracoval toto téma ve dvou polohách. Jednu zastupují neúplně  dochované encyklopedické projekty Theatrum universitatis rerum a Amphitheatrum universitatis rerum (Divadlo veškerenstva věcí), zamýšlené jaké zásadní vzdělavatelské knihy pro český národ, v nichž se nadšení pro poznávání světa mísí s onou marností lidského počínání, s její reflexí. Druhou polohu představuje literární uchopení a zpracování v Labyrintu světa a ráji srdce (Labyrint), v němž jistě ona dramatičnost vystupuje více do popředí a jímž se Komenský nesmazatelně zapsal do dějin české krásné literatury.