Diatyposis

Pansophiae diatyposis ichnographica et orthographica delineatione totius futuri operis amplitudinem, dimensionem, usus adumbrans

části: Templi sapientiae ichnographia aphorismis comprehensa;

Templi pansophici delineatio orthographica structurae ejus faciem externam cum partium numero, ordine, situ et usu spectanda exhibens

De scenographia operis pansophici admonitio

Náčrt pansofie, nastiňující nákresem v půdorysu a v průčelí rozsáhlost, rozměry i použitelnost celého budoucího díla

Půdorys chrámu moudrosti shrnutý do definic

Nákres průčelí chrámu pansofie, ukazující pohled na vnější tvářnost jeho stavby spolu s počtem, řádem, polohou a využitím částí

Připomenutí stran modelu pansofického díla

Vznik díla:
1639 – 1643 Lešno

Vydání:
1643 (Gdaňsk), b.m.

1974 Praha, J. A. Comenii Opera omnia, sv. 14

1893 – 1894 Praha, v čas. Komenský, čes. překlad J. Šmaha

Obsah:

Je to pansofický spis, který podává program zamýšleného díla o pansofii (všeobecné moudrosti). Byl zřejmě součástí materiálů, které Komenský vezl s sebou do Anglie. Obsahuje tři části: 1. Templi sapientiae ichnographia aphorismis comprehensa (Půdorys chrámu moudrosti shrnutý do definic) 2. Templi pansophici delineatio orthographica structurae ejus faciem externam cum partium numero, ordine, situ et usu spectanda exhibens (Nákres průčelí chrámu pansofei, ukazující zevní podobu jeho stavby se zřetelem k počtu, pořadí, poloze a užitelnosti částí) 3. De scenographia operis pansophici admonitio (Připomenutí stran modelu pansofického díla) První část, Půdorys (ichnographia), podává definici knihy o pansofii (chrámu moudrosti) a dokazuje její potřebu. Ta definice zní: Pansofie jako kniha umožní člověku spatřovat všechny věci, které kde jsou, budou a byly, aby prostředky zřízenými podle řádu byl po všech těchto věcech veden k Bohu a k věčné blaženosti. Kniha bude obsahovat nepohnuté základy všech věcí. Aby se mohla nazývat pansofií, k tomu povede látka, forma, prostředek a účel. Látkou této knihy bude veškerenstvo (všechno), formou bude panharmonie, tj. všeobecný soulad, prostředkem obecné principy poznávání a účelem bude užívání všech věcí ke všemu. K tomu bude potřebí jasné metody, aby se dalo podle této knihy vše uskutečnit a aby se stala lékem na různice ve světě. Druhá část, Nákres průčelí (orthographia), vykládá počet, pořadí a účel částí pansofického díla, tohoto chrámu moudrosti. Metoda má mít tři vlastnosti: 1. neustálou souvislost se vším, 2. neustálý vzestup podle stupňů a 3. neustále stejnou tvářnost. Třetí část, Model (scenographia), nebyl ještě dost vypracován. Jako hlavní příčinu toho autor uvádí nedostatek spolupracovníků, jako druhou to, že je od práce odváděn filologickými požadavky. K tomuto dílu se řadí ještě tzv. supplementa (doplňky). O tom viz hesla Delineatio scenographica a Scenographia.

Poučení o díle:

J. A. Comenii Opera omnia, sv. 14. Praha 1974, s. 262-266

J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 354-356

Jan Kumpera, J. A. Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 281-282