De dissidentium in rebus fidei Christianorum reconciliatione hypomnemata quaedam amici ad amicum
Některá připomenutí přítele příteli o smíření křesťanů, kteří se liší ve věcech víry
Vznik díla:
1643 Elbląg
Vydání:
bez uvedení roku a místa v Komenského spise Irenica quaedam scripta ...
1658 Amsterdam ve spise Johannis A. Comenii De regula fidei judicium duplex
Obsah:
Spis o potřebě usmíření křesťanských sekt za účelem dosažení obecného míru.
Roku 1643 poslal Komenský mimo jinou korespondenci opis tohoto spisu biskupovi a kazateli švédského královského dvora Janu Matthiae. Za těch nepokojných časů chce Komenský dosíci obecného míru. Jednu z cest k tomu vidí ve smíření odporujících si křesťanských směrů – katolictví s evangelickými církvemi. Za tím účelem je třeba uvážit, kdo má být usmířen, kdo bude usmiřovatelem a kterých prostředků se má použít. Měly by se vydat spisy o pravidlech víry katolické a evangelické. Je však záhodno uveřejnit obšírnější dílo De tollendis Christianorum in rebus fidei dissidiis deliberatio catholica (Obecná úvaha o odstranění neshod křesťanů ve věcech víry), kde by se určila základní idea křesťanství podle Písem. Potom by se naléhalo na všechny křesťany, aby si v tom přáli jednotu, vyložily by se cesty vedoucí k tomu a končilo by se napomenutím k mocným tohoto světa.
Základní křesťanskou ideou je podle Písma jediné pokojné a tiché království Kristovo, plné světla a poznání, žádajícího pokoj mezi lidmi. Aby se toho dosáhlo, je třeba opravit některé výstřední evangelické sekty a zahájit jednání s katolickou církví k zjednání jednoty. Dlouho trvala vzájemná nenávist. K míru povede příměří, modlitby a smiřovatelé. Bude-li průběh příznivý, je možno svolat obecnou synodu, která by stanovila pravidla snášelivosti. Provádět by to měli kněží a celému procesu by měli napomáhat vládcové. Takový spis by se měl věnovat polskému králi.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy, Praha 1932, s. 351-352
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 222-223