De veris et falsis prophetis e solis Scripturis sacris instituta disquisitio una cum applicatione ad moderna, nominatim Christinae Poniatoviae
O pravých a falešných prorocích, rozprava založená výhradně na Písmech svatých spolu s uplatněním na záležitosti novodobé, jmenovitě na Kristinu Poniatovskou
Vznik díla:
původní český spis 1629 Lešno, latinský překlad 1654 Lešno
Vydání:
1657 Amsterdam, v knize Lux in tenebris
Obsah:
Latinský překlad původně českého díla, které je dnes ztraceno. Předmětem spisu je zkoumání, zda a jak lze rozeznat pravé proroky a proroctví od falešných.
V Lešně se začátkem roku 1629 udála revelace Kristiny Poniatowské, doprovázená zdánlivou smrtí prorokyně. Polská a německá lešenská obec přijaly tuto příhodu jako zázrak a konaly za něj děkovné modlitby. Ale v české bratrské obci, ve které věštkyně přebývala, nedošla událost uznání. Brzo potom zemřel superintendent Martin Gracián. Na jeho pohřeb bylo pozváno co nejvíce duchovních, aby současně rozhodli o věci Kristiny. Při této příležitosti Komenský, který byl stoupencem proroctví, vystoupil s českým traktátem O starých a nových, pravých a nepravých prorocích.
Autor nejdříve podává definici proroka a proroctví a zabývá se úvahami, komu a jaké Bůh posílá proroky, jak vykládat nejasná proroctví, zda se vyskytují proroctví i v nové době a jak rozeznat, že proroctví jsou pravá. Dále se zabývá osobou Kristiny a jejích revelací. Uvažuje, zda jsou její proroctví božského původu, jak možno vykládat její nemoc a zda její smrt byla jen zdánlivá a co z toho všeho vyplývá pro církev v případě, že jsou tato vidění pravá.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 138
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 262-263