Pro Latinitate Januae lingvarum suaeiliusque Praxaeos apologia
Obrana latiny ve vlastních Dvéřích jazyků a jejich jevištním ztvárnění
Vznik díla:
1656 – 1657
Vydání:
1657 Amsterdam
1657 Amsterdam, Opera didactica omnia IV
1657 Amsterdam
1957 Praha, Opera didactica omnia IV, (fototyp.)
Obsah:
Někteří současníci vytýkali Komenského latině, zejména v učebnici Janua lingvarum (Dvéře jazyků), že se vrací do doby předhumanistické tím, že používá mnohých slov barbarských a z pozdní středověké latiny a porušuje klasickou cicerónskou latinu. Mezi tyto kritiky patřil zvláště luterský teolog Jan Jindřich Ursinus svým obsáhlým komentářem k Janui.
Komenský se hájil tím, že účel Dveří nebyl filologický, ale věcný. Chtěl, aby si žáci co nejrychleji a nejsnáze osvojili správné latinské názvosloví. Protože klasické latině chybějí výrazy pro pojmenování nových věcí a pojmů, byl nucen používat řeckých a jiných cizích slov a vynalézat slova nová a vazby nové se zřetelem k analogii a etymologii.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 525-526
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 290-291