Auf den kurzen (ungegründeten) Bericht von der Frage, ob der Herr Jesus, als er gestorben und tot gewesen, sich selbst aus eigner Kraft von den Toten auferwecket habe (so von einem Socinisten gestellt und im Jahr 1637 in Druck ausgangen), kurze und gründliche Antwort...
Krátká a důkladná odpověď na krátké (bezdůvodné) pojednání o otázce, zda Pán Ježíš, když zemřel a stal se mrtvým, vstal z mrtvých vlastní silou (tak položené jedním socinistou a v roce 1637 vyšlé tiskem)...
Vznik díla:
1638 Lešno
Vydání:
1638 Lešno, 1651 Amsterdam
Obsah:
Protisociánský spis, později Komenským přeložený do latiny a vydaný r. 1659 pod titulem De quaestione utrum Dominus Jesus propria virtute a mortuis resurrexit responsum (Odpověď na otázku, zda Pán Ježíš vstal z mrtvých vlastní silou; Utrum Jesus).
Koncem 16. a v první polovině 17. století se v Polsku značně rozšířila křesťanská sekta sociniánů (unitářů, antitrinitářů). Sociniáni neuznávali boží Trojici a Kristovo božství; zastávali myšlenku jediné Božské osoby. Zavrhovali také chmurnou církevní nauku o predestinaci a dědičném hříchu. Kristus je podle nich člověk obdařený božskou mocí za účelem spasení lidí a svou mučednickou smrtí povznesený na hodnost božské velebnosti. Ducha svatého pokládali toliko za moc božskou. Zjevení bylo sice u nich základem víry, ale vykládali je rozumem. Sociniánská nauka vysvětlovala některé křesťanské články přirozeněji a pochopitelněji než vyznání evangelická. Proto jim přibývalo přívrženců v Polsku (nejvíce mezi šlechtou), i za hranicemi.
Sám Komenský byl už dříve velmi přitahován socinianismem a dalo mu hodně námahy, aby odolal tomuto pokušení. Roku 1637 vydal socinián Melichar Scheffer spis Quaestio, utrum Christus propria virtute a mortuis resurrexit, an resuscitatus a Patre (Otázka, zda Kristus vstal z mrtvých vlastní silou, anebo byl vzkříšen Otcem). Spis vzbudil v evangelických církvích nevoli a volalo se po vystoupení proti němu. Tohoto úkolu se ujal Komenský shora uvedeným dílem. Schefferovo tvrzení, že nauka o samostatném vzkříšení odporuje Písmu, vyvrací z evangelia Janova (2, 19). Proti Schefferovu dokazování, že v epištole Ef 1, 19-20 se výslovně praví, že Krista vzkřísil Bůh, Komenský říká, že v Schefferově pojetí jde o názor židovský nebo mohamedánský. Scheffer ukazuje nesmyslnost křesťanské nauky, že mrtvý něco činí a přitom je mrtev. Komenský se snažil z Písma dokázat dvojí přirozenost Kristovu – božskou a lidskou, z nichž po zmrtvýchvstání zemřela přirozenost lidská a zůstala jen božská.
Poučení o díle:
J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 285-287
Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 205