Pocházel ze starobylého, ale nepříliš zámožného českého evangelického rodu. V letech 1604 – 1606 získal vojenské zkušenosti ve válkách proti Turkům v Uhrách. Po přijetí úřadu komorníka u dvora arciknížete Matyáše přestoupil ke katolicismu. V době českého stavovského povstání v roce 1618 byl jmenován plukovníkem jednoho ze tří moravských pluků. V květnu 1619 přešel k císařské armádě a bojoval proti stavovskému českému a moravskému vojsku. Uplatnil se i jako schopný podnikatel. Odkupoval pobělohorské konfiskáty a v severovýchodních Čechách vytvořil rozsáhlé panství. Od roku 1625 byl vrchním velitelem císařské armády, roku 1627 jej císař povýšil na frýdlantského vévodu. Podnícen rozhodnými vojenskými úspěchy a ziskem konfiskovaného majetku exulantů aspiroval na českou korunu. Pro tajné vyjednávání s protivníky Habsburků byl zavražděn 25. února 1634 v Chebu císařskými důstojníky.
V Praze na Malé Straně dal postavit výstavný raněbarokní palác s nádhernou barokní zahradou (dnešní Valdštejnský palác).