Addenda

Ad Physicam addenda

Dodatky k Fyzice

Vznik díla:
1662 Amsterdam

Vydání:
1663 Amsterdam (ve 3. vydání spisu Physicae synopsis)

1896 Giessen (J. Reber, spolu s Physicae synopis)

1978 Praha, J. A. Comenii Opera didactica omnia, sv. 12

Obsah:

Pojednání připojené k poslednímu vydání spisu Physicae synopsis (Přehled fyziky), v němž Komenský podává doklady a důkazy ke svým přírodněfilozofickým názorům.

Komenský sepsal pro lešenské žáky učebnici Physicae synopsis (Physica), ve které zpracoval látku o přírodě. Spis vyšel několikrát, měl úspěch, ale setkal se i s kritikou. Proto mezi deseti spisy uvřejněnými r. 1663 Komenský nově vydal toto dílo pod názvem Physicae ad lumen divinum reformandae synopsis (Přehled fyziky, jak ji třeba přetvořit podle světla božího), které revidoval jazykově, ale také věcně podle některých nejnovějších přírodovědných objevů, pokud je uznal za bezpečně prokázané, a na kritiku reagoval připojením Dodatků. V nich zdůvodňuje svoji badatelskou metodu.

V úvodu Komenský praví, že v původním vydání nemohl věnovat své Fyzice náležitou péči hlavně pro životní překážky, a proto ji doplňuje v kapitole II-V Addend, případně dále. Podle Komenského jsou tři principy světa – hmota, duch a světlo, které existují rozptýleně ve věcech.

První princip, světová hmota, je jakási tělesná látka stvořená z ničeho, která se rozepjala vesmírným prostorem a je rozvedena do dílčích podob, jako je vzduch, voda, země, kámen, dřevo, maso atd. Je beztvará, ale schopná vytvořit všechny tvary, aby vyplnila všechno a nezanechávala prázdno, soudržná jako kouř nebo pára, přesto všude průchodná. Je to podstatný základ tělesného světa, který udržuje všechny tvary.

Druhý princip, obecný duch čili duše světa, je prvotní síla všechno ve světě udržující a oživující, nikoli jemný prášek, ale obrovská duchová mohutnost, prvně Bohem vdechnutá tělesné látce, vyskytující se jako duch soli, síry, vína, pšenice, pelyňku, dobytčete atd., aby ji celou obývala, udržovala ji v jednotě, tvořila z ní jednotlivá těla a tělesa podle jim určených idejí a v nich a skrze ně rozumně konala. Komenský ji nazývá podle Platóna a jiných starověkých autorů. Spagyrikové (středověcí alchymisté) říkají, že je původcem přírody a řídícím principem všeho, co se v přírodě děje. Jiní ji nazývají prostě příroda nebo činný intelekt.

Třetí princip, světlo neboli oheň, je prvotní hybatel všeho ve světě, dává věcem pohyb a podporu, utváří a zdobí všechno. Je to schopnost vrozená věcem, přirozenost, jejíž silou se všechno stává a jest, to co je možno pojmenovat něčím přirozený hybatel.

Komenského pojetí přírody je spojení platónské, aristotelské a spagyrické fyziky na biblickém podkladě.

Poučení o díle:

J. A. Comenii Opera omnia, sv. 12. Praha 1978, s. 218-219

J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 617-618

Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 285-286